Stobuid várreneavttut
Meahciráđđehusa Luonddubálvalusaid oanehisáigásaš láigočuozáhagaid várreneavttut
Meahciráđđehusa Luonddubálvalusaid (maŋŋelabbos Luonddubálvalusat) ja oanehisáigásaš láigočuozáhagaid várreneavttut (maŋŋelabbos Várreneavttut) bohtet fápmui 24.3.2026 ja leat fámus doaisttážii. Daiguin buhttejuvvojit 5.5.2025 rájes guston Várreneavttut.
1. Guoskadeapmi
Várreneavttut guoskaduvvojit áššehasa ja Luonddubálvalusaid soahpamušgaskavuhtii oanehisáigásaš láigočuozáhagaid várremis ja geavaheamis. Oanehisáigásaš láigočuozáhagat leat várrenstobut, láigostobut, láigogámmet, láigogoađit, láigolávut, sávnnit, várrentealtábáikkit, várrenbeaivestobut, leairabáikkit ja várrenmálestanluovttit.
Láigočuozáhaga sáhttá várret Eräluvat.fi-neahttabálvalusas dahje Luonddubálvalusaid áššehasbálvalusa (maŋŋelabbos áššehasbálvalus) bokte. Dáin Várreneavttuin diŋgojupmi, masa šaddá diŋgonnummir, mearkkaša várrema. Várren gávnnahuvvo oktan várremin, vaikko das livččege máŋga iešguđet láigočuozáhaga ja várremat guhkit áigodahkii. Várreneavttut bohtet fápmui, go várren lea nannejuvvon ja áššehas lea ožžon diŋgojumi nannehusa. Várrema sáhttá máksit máksinliŋkkain dahje rehkegiin.
Luonddubálvalusat várre rievtti beaivádit ja rievdadit dáid Várreneavttuid. Luonddubálvalusaid ja áššehasa soahpamušgaskavuhtii guoskaduvvojit álo dat Várreneavttut, mat juste dalle gustojit. Luonddubálvalusat almmuha áššehassii ádjánkeahttá beaiváduvvon dahje rievdaduvvon Várreneavttuin.
Juos Várreneavttut beaiváduvvojit dahje rivdet dan maŋŋá, go áššehas lea dahkan várrema, Luonddubálvalusat almmuha nuppástusain áššehassii šleađgapoasttain. Áššehasas lea almmuhusa maŋŋá 14 jándora áigi šluhttet iežat várrema nuvttá, juos son ii dohkket ođđa eavttuid.
2. Dohkkeheapmi
Go dahká várrema, áššehas nanne ahte lea oahpásmuvvan dáidda Várreneavttuide ja dohkkeha daid. Áššehas dohkkeha dáid Várreneavttuid lassin Eräluvat.fi-neahttabálvalusa háhkan- ja šluhtteneavttuid čuoggá A. Almmolaš eavttuid.
Almmolaš eavttut gusket čuovvovaš áššiide: diŋgojumi dahkan ja eavttuid dohkkeheapmi, diŋgojumi máksin, bággočađahangelbbolašvuohta, neahttabálvalusa doaibmamii laktáseaddji ráddjehusat, máksingaskkusteaddji dieđut ja heaggadieđuid registreren, gieđahallan ja addin.
Áššehas, gii dahká várrema, ferte leat dievasahkásaš.
3. Várrema rievdadeapmi dahje šluhtten
Várrema sáhttá rievdadit ja šluhttet dáid eavttuid mielde.
Nuppástusaid ja šluhttemiid ferte almmuhit áššehasbálvalussii čálalaččat. Nuppástus dahje šluhtten gávnnahuvvo ollen dalle, go dan sáhttá lohkat áššehasbálvalusa rabasáiggiid diehtovuogádagas nu, ahte dieđu sáhttá gieđahallat. Juos diehtu lea ollen rabasáiggiid maŋŋá, nuppástus dahje šluhtten gávnnahuvvo ollen čuovvovaš rabasbeaivve.
Áššehasbálvalusa oktavuođadieđut gávdnojit Várreneavttuid loahpas.
3.1 Várrema nuppástusat
3.1.1 Mávssekeahtes várrema nuppástus
Mávssekeahtes várrema sáhttá rievdadit maŋemustá dalle, go lea máksináigemearri. Nuppástusas berrojuvvo 15 euro gieđahallanmáksu. Nuppástusa galgá dahkat áššehasbálvalusa bokte.
3.1.2 Máksojuvvon várrema nuppástus
Máksojuvvon várrema ii sáhte rievdadit iige sirdit. Geahča čuoggá 3.2.2. máksojuvvon várrema šluhtten.
3.2 Várrema šluhttemat
3.2.1 Mávssekeahtes várrema šluhtten
Sisa čálihan áššehas sáhttá šluhttet iežas várrema Eräluvat.fi-neahttabálvalusas nuvttá.
Rehkega ja máksinliŋkka bokte máksinvuloš várrema sáhttá šluhttet nuvttá áššehasbálvalusa bokte maŋemustá dalle, go lea máksináigemearri.
Amma fuomášat, ahte juos guođđá rehkega mávssekeahttá, dat ii šluhtte várrema. Juos rehket ii leat máksinmuittuhusas fuolakeahttá máksojuvvon, rehket sirdojuvvo bággobearrandoaimmahahkii bearran láhkai.
Máksinliŋkavárren šluhttejuvvo automáhtalaččat almmá lassegoluid haga, juos dat ii máksojuvvo máksináigemeari rádjái.
3.2.2 Máksojuvvon várrema šluhtten
Áššehas sáhttá šluhttet máksojuvvon várrema almmá lassegoluid haga maŋemustá 14 jándora ovdal go várren álgá, go váldá oktavuođa áššehasbálvalussii, ja dalle ruđat máhcahuvvojit. Unnimus submi, mii várrema šluhttemis máhcahuvvo, lea 30 euro.
Juos áššehas šluhtte máksojuvvon várrema vuollil 14 jándora ovdal, go várren álgá, áššehasa máksin submi máhcahuvvo dušše dalle, juos šluhtten dahkkojuvvo áššehasa dahje su lagašolbmo fáhkkes buohcuvuođa, bártti dahje jápmima dihtii. Dálkedilit eai atte rievtti máhcahit mávssu. Buohcuvuođa ja bártti geavadettiin, galgá doaimmahit doavtterduođaštusa 14 jándora siste šluhttema maŋŋá áššehasbálvalusa almmuhan rávvagiid mielde krypterejuvvon diehtun. Unnimus ruhtasubmi, mii máhcahuvvo várrema šluhttemis, lea 30 euro.
Juos ovddabealde namuhuvvon sivaid vuođul šluhtte dalle, go várren lea juo álgán, várrenmáksu ii máhcahuvvo ruovttoluotta.
4. Luonddubálvalusaid riekti šluhttet várrema
Juos gažaldagas lea Luonddubálvalusain sorjjasmeahttun birgetmeahttun eastta, Luonddubálvalusat sáhttá šluhttet várrema. Dalle áššehas oažžu máksojuvvon várrenmávssu ruovttoluotta ollásit. Áššehassii eai buhttejuvvo eará golut, mat vejolaččat leat šaddan šluhttejuvvon várrema dihtii.
Luonddubálvalusat doalaha rievtti šluhttet áššehasa várrema, juos áššehas ii leat ovddit várremiin čuvvon láigočuozáhagain addojuvvon rávvagiid dahje lea rihkkon láigočuozáhagaid geavaheapmái guoski soahpamuša. Dalle áššehas oažžu ollásit ruovttoluotta várrenmávssu, man lea máksán.
5. Čoavdagat
Várrema mávssu maŋŋá áššehas oažžu šleađgapostii ođđa diŋgonnannehusa, mas leat dárbbu mielde čoavdagii laktáseaddji rávvagat. Áššehas galgá čuovvut diŋgonnannehusa oktavuođas addojuvvon čoavddalođá ja čoavdaga geavahanrivttiid.
Čoavdagiidda laktáseaddji rávvagiid healbadeamis dahje čuovokeahttá guođđimis berrojuvvojit ollašuvvan goasttádusat, goittotge unnimustá 150 euro. Healbadeapmin gávnnahuvvo ovdamearkka dihtii čoavdaga mieldeváldin, čoavddalođá cuvken dahje čoavddalođá kooda rievdadeapmi.
6. Orrun láigočuozáhagas
Áššehas galgá dárkkistit láigočuozáhaga forpma dalán dohko olledettiinis ja almmuhit vejolaš váilliid dahje vigiid ádjánkeahttá áššehasbálvalussii. Áššehasbálvalusa oktavuođadieđut gávdnojit Várreneavttuid loahpas.
Áššehasas lea láigočuozáhagas orodettiinis geavahanriekti várrejuvvon láigočuozáhaga reaidduide ja várrema mielde vejolaš seaŋgasajiide dahje geavahanriekti iežas várren eará latnjii. Áššehasas galgá leat mielddis diŋgonnannehus, mainna son sáhttá duođaštit iežas várrema ja mávssu čađaheami. Áššehas galgá ráhkkanit čájehit diŋgonnannehusa Meahciráđđehusa bargovehkii dahje gozihanvirgeoapmahaččaide.
Stobuin galgá vuhtiiváldit stobu eará geavaheaddjiid ja dáhkidit buohkaide oađđinráfi diibmu 23–06. Áššehas vástida iežas oasil láigočuozáhaga ja dan šilljobirrasa čorgatvuođas. Láigočuozáhagain eai dávjjimusat fina fuolahusa dihtii várremiid gaskkas. Áššehas lea geatnegas buktit iežas bázahusaid eret láigočuozáhagas. Duhpáhastin ja eará gárrenávdnasiid hehttejeaddji geavaheapmi láigočuozáhagain lea garrasit gildojuvvon. Biepmohasealliide leat iešguđetge láigočuozáhagas sierra njuolggadusat. Juos láigočuozáhat guđđojuvvo duivvasin, Luonddubálvalusain lea riekti ollašuhttit čuozáhaga čorgema áššehasa maŋŋá ja sáddet rehkega áššehassii badjelmearálaš čorgengoluin.
Láigunjándor lea dábálaččat diibmu 14.00–12.00. Muhtin čuozáhagain soaitá leat spiehkkaseaddji láigunáigi ja dát almmuhuvvo guđege čuozáhaga buohta sierra.
7. Áššehasa ovddasvástádus vahágiin
Áššehas lea geatnegas almmuhit ádjánkeahttá áššehasbálvalussii vahágiin, maid son dagaha čuozáhahkii, dan bođuopmodahkii dahje šilljobirrasii. Áššehas lea geatnegas buhttet vahágiid, maid dat lea dagahan Luonddubálvalusaide.
8. Eará fuomášan veara
Neahttasiidduin lea almmuhuvvon, man galle olbmo eanemustá čáhket láigočuozáhahkii dahjege seaŋgabáikkit orrunkapasitehta mielde ja dan ii oaččo rasttildit.
Meahciráđđehus ii leat geatnegas buhttet luonddudiliid, dego divrriid, muoldosáhpániid ja sáhpániid dahje vuordemeahttun dálkedili áššehassii vejolaččat dagahan hehttehusa dahje vahága.
Áššehasa ávžžuhit váldit mátkedáhkádusa vejolaš spiehkastatdiliid ja -dáhpáhusaid várás.
9. Sierramielalašvuođat ja daid čoavdin
Soahpamuššii guoski sierramielalašvuođaid figget čoavdit oassebeliid gaskasaš ráđđádallamiiguin. Juos áššehas ja Meahciráđđehus eai juvssa oktasaš áddejumi, áššehas sáhttá váldit oktavuođa geavaheaddjirávvemii (kkv.fi, suomagillii). Áššehas sáhttá háliidettiinis buktit ášši geavahusriidolávdegoddái gieđahallan láhkai. Loahpasloahpas soahpamuššii laktáseaddji sierramielalašvuođat čovdojuvvojit Nuorta-Uusimaa gearretrievttis.
10. Áššehasbálvalusa oktavuođadieđut
Luonddubálvalusaid áššehasbálvalus bálvala árgan vuossárggas bearjadahkii dii 9.00–15.00. Spiehkkaseaddji rabasáiggit gávdnojit čujuhusas eraluvat.fi/se/oktavuodadiedut
- Oktavuođaváldinskovvi: luontoon.fi/se/mahcahat
- Telefonnummir: +358 20 639 6000. Riŋgema haddi 0,00€/min + pvm/mpm.
- Poastačujuhus: Metsähallitus, Asiakaspalaute, PL 80, 00521 Helsinki.