Riikkabeaivvit lea dohkkehan guolástanláhkii nuppástusaid. Gieldalaččat sáhttet boahttevuođas oastit iešgoasttádusa sturrosaš áigodatlobi jogaide Eanodagas, Anáris ja Ohcejogas. Vuoggabivddu áigodatlohpi skáhppojuvvo Meahciráđđehusas, ja lohpi guoská ruovttugieldda stáhta čáziid, mat leat luosa ja dápmoha goargŋunguovlluid.

Áigodatlobi haddi meroštallo maŋŋelis eana- ja meahccedoalloministeriija máksinásahusas, muhto dohkkehuvvon láhkanuppástusa mielde dat lea iešgoasttádusa sturrosaš. Vuollel 18-jahkásaččat sáhttet lodnut lobi nuvttá. Áigodatlobi ožžot háliidettiin buot báikegottálaččat, dahjege lobiid meari ii ráddjejuvvo dihtomeriin.

Olgobáikegottálaččat sáhttet oastit guđege johkii sierra jándorlobiid addojuvvon lohpedihtomeari mielde.

Láhkanuppástusa mielde Meahciráđđehus galgá sihkkarastit guollebivddu suvdilisvuohta lohpeeavttuiguin, dego sálašdihtomeriin. Meahciráđđehus ráđđádallá čuovvovaččat guollebivddus Sámedikkiin ja DavviSámi ráđđádallangottiin vel njukčamánu áigge.

Gieldalaččaid johkalobiid vuoggabivdui sáhttá skáhppogoahtit miessemánu áigge. Maiddái olgobáikegottálaččaid čuozáhatguovdasaš jándorlobit bohtet vuovdimassii miessemánus maŋŋelis almmuhuvvon beaivve.

Davvi-Sámi árbevirolaš sáme- ja báikkálaškultuvrii gullevaš guollebivddu hárjeheapmi šattai váttisin ođđa guolástanlága fápmui boahtima maŋŋá 2016, go maiddái báikkálaččat leat gártan skáhppot jándorlobi guollebivdui. Guolástanlobit leat lassin leamašan oažžumis ráddjejuvvon meriid.

Davvi-Sámis gieldalaččat sáhttet ain skáhppot Meahciráđđehusas nuvttá guolástanlobi guolástanlobi eará stáhta čáziide go luosa ja dápmoha goargŋunguovlluide. Mannan jagi nuvttá lobit lodnojuvvojedje 4 000 stuhka.

Lassidieđut:

Fuođđodoallohoavda Jukka Bisi, Meahciráđđehus